Finanční arbitr za výkon své funkce odpovídá vládě. Finančním arbitrem a jeho zástupcem mohou být jmenovány pouze osoby, které jsou bezúhonné, plně svéprávné, mají dobrou pověst a jejichž zkušenosti dávají záruku, že budou svou funkci řádně zastávat.
| 1. Finanční arbitr je státem zřízený orgán mimosoudního řešení sporů; |
| 2. Finanční arbitr může řešit pouze spory mezi spotřebiteli a finančními institucemi poskytujícími nebo zprostředkujícími platební služby,elektronické peníze, úvěry kolektivní investování, investice, životní pojištění, stavební spoření, směnu měn; |
| 3. Finanční arbitr nemůže rozhodovat spor, o kterém se již vede řízení u soudu nebo před rozhodcem, nebo o něm již soud nebo rozhodce rozhodl; |
| 4. řízení před finančním arbitrem je bezplatné (více ...) |
| 5. návrh na zahájení řízení může podat jen spotřebitel, k dispozici je formulář nebo průvodce podáním návrhu; |
| 6. navrhovatel nemusí být právně zastoupen (více ...) |
| 7. finanční instituce je povinna se řízení účastnit; |
| 8. finanční arbitr vede strany sporu ke smírnému vyřešení sporu; |
| 9. pravomocné rozhodnutí finančního arbitra je přezkoumatelné soudem (více ...); |
| 10. pokud není pravomocné rozhodnutí finančního arbitra předloženo k soudnímu přezkumu, je závazné a má účinky vykonatelného soudního rozhodnutí. |
Informace pro Investory klienty obchodníků s cennými papíry
Rizika související s kolektivním investováním
S investicí do cenných papírů kolektivního investování souvisí riziko kolísání aktuální hodnoty investované částky a výnosů z ní. Není tedy zaručena její návratnost. Investor by se při zvažování investice neměl řídit výlučně minulými výnosy, neboť ty nejsou zárukou výnosů v budoucnosti. Míra očekávaného výnosu z investičních nástrojů je ovlivněna řadou dalších faktorů a přímo souvisí s mírou investičního rizika. Konečný výnos pak může být ovlivněn nejen pohyby tržních cen investičního nástroje, ale například také výkyvy měnového kurzu. Níže je uveden popis některých dalších rizik obvykle spojených s investováním do cenných papírů kolektivního investování. Každá investice do cenného papíru kolektivního investování je však spojena se specifickými riziky a spotřebitel (investor) se tedy nemůže spoléhat pouze na obecné informace uvedené na těchto stránkách.
Riziko nestálé aktuální hodnoty cenného papíru vydaného fondem kolektivního investování
Jednotlivá aktiva pořizovaná do majetku fondu kolektivního investování podléhají vždy tržním a úvěrovým rizikům a určité míře volatility finančních trhů. To může mít vliv na nestálost aktuální hodnoty cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování.
Tržní riziko
Jelikož hodnota cenného papíru fondu kolektivního investování je odvozena od hodnoty aktiv ve fondu, ovlivňuje ji vývoj směnných kursů a úrokových sazeb. Míra tohoto vlivu závisí na expozici majetku v podílovém fondu vůči těmto rizikům (např. změna tržní hodnoty dluhopisu při změně úrokové sazby apod.). Tržní riziko mohou subjekty kolektivního investování částečně řídit zajišťovacími transakcemi (tzv. hedgování) s využitím derivátů.
Měnové riziko
Měnové riziko vyplývá z hrozby negativního vlivu pohybu směnných kurzů na hodnotu investice vyjádřenou v příslušné měně. Riziko tedy dopadá na investory, kteří investují v cizí měně a následné výnosy/ztráty konvertují do měny svého domovského státu. V případě posilování měny domovského státu je tak kapitálový výnos krácen o kurzový rozdíl v době investování. Měnové riziko je součástí rizika tržního (viz výše).
Úvěrové riziko
Úvěrové riziko je spojeno pouze s některými aktivy v majetku fondu. Toto riziko spočívá v nebezpečí, že emitent (protistrana) příslušného aktiva nedodrží z aktiva vyplývající závazek, např. nesplatí včas dluhopis. Subjekty kolektivního investování mohou toto riziko řídit výběrem důvěryhodných emitentů (protistran), např. na základě hodnocení (rating) provedeného renomovanou agenturou.
Riziko vypořádání
Riziko vypořádání vyplývá z možnosti selhání protistrany při vypořádání transakce. Může tedy nastat situace, kdy protistrana nezaplatí nebo nedodá investiční nástroje ve stanovené lhůtě. Subjekty kolektivního investování mohou toto riziko řídit obchodováním na regulovaných trzích s vypořádacími systémy (clearing counterparties), výběrem důvěryhodných protistran a nebo vypořádáním transakcí s investičními instrumenty v rámci spolehlivých vypořádacích systémů.
Riziko nedostatečné likvidity
Riziko nedostatečné likvidity spočívá v tom, že určité aktivum fondu kolektivního investování nebude zpeněženo včas za přiměřenou cenu a že fond kolektivního investování z tohoto důvodu nebude schopen dostát závazkům ze žádostí o odkoupení cenných papírů kolektivního investování, nebo že může dojít k pozastavení odkupování cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování. Riziko přichází v úvahu zejména u tříd aktiv, jejichž zpeněžení je obtížné jednak z důvodu mělkosti trhu (nízké poptávce a nabídce) a jednak z důvodu povahy aktiva dané delším či technicky náročnějším způsobem zpeněžení (typicky nemovitosti). Subjekty kolektivního investování mohou toto riziko řídit výběrem vysoce likvidních tříd aktiv běžně obchodovaných na řadě (regulovaných) trhů.
Riziko ztráty majetku svěřeného do úschovy nebo jiného opatrování
Majetek ve fondu kolektivního investování je svěřen do úschovy nebo, pokud to povaha věcí vylučuje, jiného opatrování depozitáři, kterým je renomovaná banka. Přesto může existovat riziko, že v důsledku insolvence, nedbalosti nebo úmyslného jednání této osoby může dojít ke ztrátě majetku. Totéž se přiměřeně týká také vedení evidence investičních nástrojů příslušným administrátorem.
Riziko zrušení fondu kolektivního investování
Fond kolektivního investování může být zrušen, například z důvodu poklesu vlastního kapitálu pod 50 mil. Kč, žádosti o odnětí povolení, zrušení investiční společnosti s likvidací, rozhodnutí soudu atd. V takovém případě se provede likvidace fondu s vypořádáním jeho závazků. Upozornění na další rizika související s investicí do cenného papíru kolektivního investování nalezne investor ve statutu (prospektu) příslušného fondu.
Informace pro spotřebitele – klienty pojišťoven
Rozhodování sporů v oblasti životního pojištění
V souladu s § 1 odst. 1 písm. e) zákona o finančním arbitrovi je finanční arbitr příslušný řešit spory mezi pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem a spotřebitelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování životního pojištění.
Právní úprava v oblasti životního pojištění
Podle § 790 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2004, lze pojistit mimo jiné fyzickou osobu pro případ jejího tělesného poškození, smrti, dožití určitého věku nebo pro případ jiné pojistné události (pojištění osob);
Podle § 54 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je životním pojištěním obnosové pojištění, kterým lze pojistit fyzickou osobu zejména pro případ smrti, dožití se určitého věku, nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec soukromého pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení této osoby.
Podle § 2833 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je životní pojištění pojištěním pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného smlouvou jako konec pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení člověka. Toto pojištění lze sjednat jen jako pojištění obnosové.
Jaké spory rozhoduje finanční arbitr v oblasti životního pojištění?
Finanční arbitr rozhoduje spory ze životního pojištění, pokud se týkají pojištění fyzické osoby zejména pro případ smrti, dožití se určitého věku, nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec soukromého pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení této osoby.
Finanční arbitr je příslušný rozhodovat spory ze životního pojištění, zejména:
- spor s pojišťovacím zprostředkovatelem nebo pojišťovnou o náhradu škody způsobenou porušením povinností při sjednávání pojistné smlouvy
- spor o platnost pojistné smlouvy nebo jejího ujednání
- spor o výši odkupného